Po světě úspěšně fungují desítky škol založených na principech svobody, demokracie a sebeřízeného vzdělávání. Nejstarší Summerhill tu je již přes 100 let, Sudbury Valley School více než 50 let a pak spoustu dalších v Evropě i jinde po světě s desítkami let zkušeností. Můžeme se jimi inspirovat, můžeme se od nich učit, můžeme s nimi sdílet, můžeme se k nim zajet podívat na návštěvu či na zkušenou. A jsme za všechny tyto možnosti velmi vděční.
Také v České republice úspěšně fungují školy založené na principech sebeřízeného vzdělávání a každým rokem vznikají další. Naše škola je zakládajícím členem Asociace svobodných a demokratických škol v ČR a pravidelně se účastníme společných setkání.
Mimo školy samotné jsou pro nás velkou inspirací také myšlenky Naomi Aldort, Petra Graye, Daniela Greenberga, A. S. Neilla, Johna Holta, Jany Nováčkové, Marshalla Rosenberga, Jardy Duška a mnoha dalších.
Doporučujeme
Chcete-li se ponořit hlouběji do tématu sebeřízeného vzdělávání, přikládáme níže pár zajímavých a inspirativních odkazů:
Celodenní záznam konference o svobodném vzdělávání v Praze 23.4.2024
Na konferenci jsme se společně ohlédli za prvními 10 roky existence svobodných demokratických škol v České republice. Seznamovali jsme účastníky s našimi zkušenostmi s jejich zakládáním a fungováním, které jsme reflektovali společně se zahraničními řečníky ze svobodných demokratických škol Sudbury Jerusalem a Netzwerk-Schule Berlín.
Sudbury školy: dokument (s českými titulky) - téměř tříhodinový dokument, který natočili zakladatelé jedné z německých Sudbury škol, kteří se vydali do několika takových škol po celém světě, kde provedli vyčerpávající rozhovory, jak se zaměstnanci tak i se studenty navštívených škol.
"Sudbury model je jednoduše nejvíce obohacující formou vzdělávání, které jsem za dvacet let své pedagogické kariéry zažil; naši studenti vykazují vyspělost dalece převyšující jejich věk, zatímco si uchovávají nejlepší vlastnosti dětství."
Bruce L. Smith
Summerhill - rodinný film z roku 2008 - skutečný příběh z nejstarší demokratické školy na světě.
Internátní škola Summerhill byla založena již roku 1921 a mohou ji navštěvovat žáci od 5 do 16 let. Založil ji skotský pedagog A. S. Neill (1884-1973) a její předností je netradiční přístup k výuce. Tento zakladatel tvrdil, že vnější tlak má negativní vliv na utváření člověka a funkcí učitele je chránit žáka před zhoubnými vnějšími vlivy. Dále doporučoval zrušit tresty a omezit mocenskou autoritu učitele. Kladl důraz na žákovskou samosprávu (bez zásahů učitele), na svobodné jednání dětí a výuku založenou na neformálních rozhovorech. A právě sem přijíždí malá Maddy, kterou sem přihlásili rodiče na doporučení psychologů. Ovšem školu, její vedení, ale i žáky čeká nelehký boj s úředníky o její zachování
Jak vypadá život dětí, které dostanou větší svobodu ve svém životě a vzdělávání? Co se děje ve školách, kde hodiny nejsou povinné? A co když děti nechodí do školy a rodiče je doma do učení nenutí? Je možné rozšířit respektující výchovu i do oblasti vzdělávání? Může vůbec vzdělávání založené na dobrovolnosti fungovat? A jaké jsou s ním u nás zkušenosti? Na tyto a mnoho další otázek odpovídá unikátní dokumentární film Svobodné děti, který vypráví příběhy českých rodin a škol na cestě za větší svobodou v životě i vzdělávání dětí. Film Svobodné děti Jana Minaříka (Fullart studio) Zdeňky Šíp Staňkové (Děti jsou taky lidi) představuje unikátní průřez tematikou svobodného vzdělávání, který v Česku dosud chyběl. Tento přístup si získává čím dál tím větší počet stoupenců jak u nás, tak i ve světě.
Videa na stránce Wondering School se zaměřují na demokratické vzdělávání, sociokracii a participaci studentů ve školním rozhodování. Dokument School Circles ukazuje, jak nizozemské demokratické školy fungují na základě sociokratických principů, kde jsou rozhodnutí přijímána konsenzem všech členů školy. Další videa představují důležité osobnosti demokratického vzdělávání, jako je Yaacov Hecht a Derry Hannam, a ukazují konkrétní příklady škol, kde studenti aktivně utvářejí školní prostředí. Některé příspěvky se věnují roli školních rad, zapojení studentů do komunitních projektů a diskuzi o smyslu školství z pohledu dětí i veřejnosti. Objevují se také témata lidských práv, studentských parlamentů a iniciativ zaměřených na rovnost a spravedlnost ve vzdělávání.
Beseda ze dne 22.2.2022 o sebeřízeném vzdělávání z pohledu unschoolerky Lindy Kutáčkové a absolventky svobodné demokratické základní školy Donum Felix Valerie Dobešové. Bylo nám ctí přivítat tyto dvě mladé a moudré ženy - středoškolačky, které zažily v období tzv. povinné školní docházky podobný přístup, jaký zastáváme v naší škole CoLibri. Na YouTubovém kanálu Školy CoLibri najdete záznamy i z jiných besed, které jsme v minulosti pořádali.
Rozhovor o tom, jak funguje svobodná demokratická škola Donum Felix v Kladně s Valerií Dobešovou (toho času z 9. třídy) a Vladimírem Dobešem, spolu-zakladatelem. Donum Felix patří spolu s brněnskou školou Ježek bez klece k nejstarším svobodným školám v Česku a patří mezi klíčové průkopníky rozvoje svobodného demokratického školství u nás.
Spoustu dalších informací k tématu najdete také na stránkách Svobody učení.
Sudbury Valley School
Sudbury Valley School byla založena v roce 1968 ve státě Massachusetts, USA. Dnes zaměstnává deset dospělých a navštěvuje ji zhruba 200 studentů ve věku 4 – 19 let. Ti mají po celý den svobodu dělat si, co chtějí. Neexistují zde žádné osnovy ani hodnocení. Studenti mají volně k dispozici počítače, knihy, nejrůznější hračky a hry, vybavenou kuchyni, místnost na obrábění dřeva, uměleckou, hudební místnost, hřiště, venkovní prostory atd.
Nejdůležitějším zdrojem učení jsou pro většinu studentů ostatní studenti disponující rozmanitými zájmy a schopnostmi. Studenti jsou díky volnému pohybu neustále vystaveni aktivitám a myšlenkám ostatních. Hry ve věkově smíšeném kolektivu poskytují mladším dětem nepřetržité příležitosti učit se od starších dětí. Zároveň ti, co něco učí jiné, si své dovednosti a znalosti upevňují.
Všichni studenti a zaměstnanci jsou členy Školní rady (sněmu) a každý má rovnocenný hlas. Školní rada najímá a propouští členy personálu, zřizuje výbory, které dohlížejí na každodenní chod školy, rozhoduje o školních nákupech a vytváří všechna pravidla, jejichž cílem je ochránit školu a příležitosti studentů následovat své vlastní zájmy bez narušování ze strany ostatních.
Když je student nebo člen personálu obviněn z porušení některého z pravidel, musí se obžalovaný i žalobce dostavit před Soudní komisi, která rozhodne o vině, či nevině a v prvním případě vynese přiměřený rozsudek. Členové komise se pravidelně mění, ale vždy v ní zasedá několik studentů, kteří reprezentují celou věkovou strukturu, a jeden zaměstnanec.
Všichni zaměstnanci mají jednoletou smlouvu, jež musí být každý rok obnovena tajným hlasováním. Jelikož studenti v počtu převyšují dospělé poměrem 20:1, personál, jenž tento proces přežije a je každým rokem znovuzvolen, je patrně nepochybně složen ze studenty nejvíce obdivovaných lidí. Jsou to lidé milí, morální, kompetentní a významně a pozitivně pomáhající školnímu prostředí. Představují dospělé, které se studenti snaží nějakým způsobem napodobovat.
Zaměstnanci sami sebe nepovažují za učitele, jsou to dospělí členové komunity – odpovídají na otázky a prezentují své myšlenky a názory v kontextu reálné diskuse; nikoho se nesnaží motivovat k učení.
SVS není v žádném ohledu škola výběrová. Její absolventi se dnes nachází v celém spektru kariér. Stali se z nich kvalifikovaní řemeslníci, podnikatelé, umělci, muzikanti, vědci, sociální pracovníci, sestřičky, doktoři a tak dále. Studenti, jež se rozhodli pro další vzdělání (80% absolventů SVS má VŠ vzdělání), neměli prakticky žádný problém se na univerzity dostat, včetně těch vysoce výběrových, a také na nich bez problémů studovat. Mnoho ostatních se stalo úspěšnými bez vysoké školy.
SVS se snaží propagovat a šířit tento model vzdělávání a proto vydávají spoustu knih, CD a jiného materiálu, který může inspirovat další a pomoci jim v nelehkých začátcích. Také je běžné, že absolventi SVS školy pomáhají jako dobrovolníci při zakládání škol nových.
Zdroj: Peter Gray, Svoboda učení